Letos na podzim udělí brněnské Nesehnutí posedmé anti-cenu „Sexistické prasátečko“. Dostávají ji prasátečka (rozuměj některé firmy), které ve své komunikaci využívají sexualitu prasátkovským způsobem. Na smysl, význam nebo úroveň ceny se dá dívat různě, jedno se jí ale nedá upřít. Otevírá otázku vkusu a nevkusu v reklamě, byť je poměrně úzce orientovaná.


Když se podíváte na nominované výtvory, ve většině případů najdete primitivní narážky na dvojsmyslnost slov, kupu stereotypů, ženy jako věci. Prostě parazitování na sexualitě jako základním pudu. Samozřejmě, sexualita je základní pud, ne nadarmo se říká „Freude, Freude, vždycky na tě dojde“. Stavět ale kreativitu výhradně na kozách, přeříznutí, masíčku nebo dělání toho a neříct vlastně nic, je prostě a jednoduše primitivní.

Naštěstí zatím není důvod pro udělování dalších anticen jako „Rasistická sviňka“ nebo „Sprostý volek“, možná se časem dočkáme i jich. Nevkusu a lacinosti ale i tak najdeme ve světě reklamy dost. Proč? Protože tupý vtip použitý za každou cenu celkem účině zakrývá absenci myšlenky. A nemusí to být nutně chybějící nápad v daný okamžik. Jde i o filozofii podnikání – pokud mám vizi, vím, co chci říkat a nemusím se uchylovat k nevkusu.

Bavíme se o vkusu, což je hodně subjektivní záležitost a taky otázka svobodné volby. Ale zkusme se podívat na celou věc jinak. Chtěl bych, aby moje děti mluvily a myslely jako prasátečka? Co by na to řekla babička? A co zaměstnanci firmy, která se prezentuje prasácky? Seznámím se s dívkou a při představování rodičům se začneme bavit o práci…

V dnešní době propojení a sdílení nám všechno, co do éteru pošleme, časem přiletí zpět jako bumerang. Co s tím? Je v tom troška Kanta – nepouštěj do světa nic, co nechceš, aby se ti vrátilo. To je cesta, jak se prasátek zbavit. A pokud to zadavatel necítí, měla by mu to být schopna říct agentura. Pokud ji ovšem klient bere jako někoho, komu se vyplatí naslouchat – o tom ale jindy.

Reklama je už dlouho součástí veřejného prostoru. A dost ho ovlivňuje. Možná jsme naivní idealisti, ale reklama je možnost, jak vnést do prostoru vtip, myšlenku, ideu. Můžeme i provokovat, ale všechno jde dělat vkusně, tedy tak, abychom se za svou práci nemuseli stydět. Představte si Bratry Ebeny jako předkapelu takového Alkeholu…to by byla provokace!

Radek Holomčík

Radek Holomčík

Píše a navrhuje, o čem by se mělo psát. S klienty řeší, jak mají vystupovat a jak být společensky odpovědný.

Chcete odebírat nové články emailem?